Potterak

Po dohodě s Luciusem jsme se rozhodli ukončit náš společný projekt a proto se vracím k prapůvodnímu významu stránek.

Mrazivé období

První kapitola

Záchranný autobus
 

Bylo to přesně měsíc poté, co se Harry vrátil k Dursleyovým,aby strávil další prázdniny sám a bez přátel, jelikož byl skoro dospělý,věděl moc dobře, že doba,kdy bude s Voldemortem bojovat na život a na smrt se blíží a nedá se zastavil. Události posledního školního roku Harrymu nedovolili, aby myslel na něco jiného, něž na to, že se konec války pomalu a jistě blíží, alespoň pro něj, pokud selže, když vyhraje, zachrání kouzelný svět před Voldemortem.Ačkoliv to nejsou nejšťastnější vyhlídky,přesto mu dali Dursleyovy ten nejlepší dárek,vlastně jediný. Strýc Vernon s tetou Petúnií jeli na dovolenou a Dudleyho nechali s Harrym samotné v Zobí ulici na celé prázdniny.Není divu,vždyť teta se potřebuje zotavil po boji s Leukémií.Když odjížděli,připomněli Harrymu zákaz o používání kouzel týkajících se mladistvých kouzelníků.

Sotva nasedli do taxíku,Dudley se vydal k televizi a Harry do svého pokoje, aby napsal svým přátelům,Ronovy a Hermioně, jaké že ho potkalo štěstí.Poté Hedvice přivázal dopis k noze, kterou mu poslušně nastavila ( jako vždy) a odletěla oknem směrem k Doupěti.Harryho již trýznil hlad a tak šel do kuchyně. Na odpočívadle se zaposlouchal, zda Dudley stále kouká na televizi a poté k němu přišel a zeptal se ho „Dudley mám hlad,můžu si vzít něco k jídlu?“ Dudley se přestal dívat na televizi,vypnul zvuk a podíval se na Harryho. „Víš co,Harry objednáme si něco pořádného,co třeba dvě pizzy a k tomu nějaký zákusek?“ Harrymu se roztřásla kolena a měl divný pocit,že se pozvrací,ale ne, určitě se přeslechl,tohle prostě nemohla být pravda.Harry se zeptal „Prosím?“ a podíval se na Dudleyho „ No myslel jsem,že bychom si mohli něco objednat,ale když nechceš…“ „Ne počkej,neříkal jsem že nechci,ale ty jsi my řekl Harry!“ „ A co? Jmenuješ se nějak jinak?“ Harry vzal telefon o objednal dvě pizzy a jablečný koláč.Dudley se nečekaně zeptal „ Co plánuješ až skončíš tu svou školu?“ Tak tohle bylo na Harryho trochu moc,povídat si s někým,komu dělal tolik let boxovací pytel,s někým kdo ho považovat za vzduch?Někým,kdo ho zavíral na záchod a dělal mu spoustu jiných zlomyslností?Musel si sednout a když se po nějaké době uklidnil…“Víš, to by jsi nechápal, je to moc složité“ „tak to zkus…“ Harry vysvětlil práci,kterou chce dělal,vysvětlil povinnosti a zásady,které by musel, jako Bystrozor dělal.Mezitím došla pizza a když dojedli a dopili,zaklepala nějaká sova na okno v obývacím pokoji. Harry vstal,podíval se na Dudleyho a omluvil se, otevřel okno a převzal vzkaz. Dopis byl krátký a napsaný ve spěchu..

 

 

Harry, jsi ve velkém nebezpečí a proto musíš co nejrychleji přijet do Bradavic,nemůžu ti napsat podrobnosti, ale doporučuji, abys přijel záchranným autobusem.Klidně vezmi i Dudleyho,když to jinak nepůjde,zítra tě budu čekat.

Albus Percival Wulfric Brian Brumbál.

Harry nechápal ani jedno slovo, ale nejvíce ho zaskočilo to, že Brumbál pozval i Dudleyho, určitě věděl, že jsou sami doma. Zatím co budou v autobuse,Brumbál bezpochyby vymyslí nějaký skvělý plán, který opět nikdo nepochopí.Proč by ostatně měl někdo chápat Brumbálovy plány, když on přece ví ze všech všechno nejlíp, je tu ovšem jeden háček, se kterým velevážený ředitel nepočítal, jak se potom Dudley dostane zpět do Zobí ulice. Ale co, to teď nebylo důležité a tak seznámil Dudleyho s plánem, který Brumbál vymyslel,ovšem o tom, že je v nebezpečí se nezmínil, věděl, jak to dopadlo před dvěma roky s mozkomory.

Dudley vůbec neprotestoval a jen se zeptal.“Jak se tam dostaneme.“ Záchranným autobusem pro kouzelníky v nouzi“ Jenže já nejsem kouzelník“ „ To nevadí, stačí, když jsem já“ „ Kolik bude stát ta cesta?“ Harry se podivil, ale přesto odpověděl.

11 srpců“ Dudley protočil panenky „A kolik je to na naše…však víš?“ „30 liber“ odpověděl Harry. Dudley stále nechápal „ A ty máš nějaké vaše peníze?“ Harry sice věděl, co se stalo mezi ním a bratránkem, ale přesto nechtěl riskovat a tak ho napadla jen jediná věc, kterou říct. „Dostal jsem nějaké peníze loni k Vánocům od přátel“.A tak druhý den, si sbalili věci a když zamkli dům,Harry vytáhl svou hůlku,napřímil ruku s hůlkou a za moment tu byl Autobus. Tentokrát vyjekl pro změnu Dudley a když ho Harry ujistil, že to není nebezpečné,teda skoro oba dva si nastoupili.

Stan silnička jim dal lístky a když si sedly tak se autobus rozjel,kupodivu ani jeden nespadl a ani se na ně nic nepřevrátilo, znamenalo to jediné,vyměnili řidiče.

Harrymu to vrtalo hlavou a tak se Stana zeptal, co se stalo s bývalým řidičem.

Ale to výš,těďkom kočíruje pro ministerstvo kouzel“ Harrymu bylo najednou líto celého ministerstva.“ A kam vlastně máte namýříno vy dva?“ Harry se zamyslel, ale pak mu došlo, že opravdu není riskantní svěřit se řidiči s cílem cesty. „ Jedeme do Bradavic.“ Stan se pozvedl svůj oblyčej, až se Harry lekl, vždyť ten kluk měl ještě více akné než posledně a to si Harry říkal, že už to snad ani víc není možné,omyl bylo.

Dudley byl celou cestu potichu, avšak když projížděli Prasinkami, tak se otřásl a polekaně se zeptal „ Co to je za vesnici?“ Harry by se s chutí nejradši rozesmál, ae taktak udžel klidnou tvář. „ To je jediná vesnice,v celé Británii, kde jsou jen kouzelníci.“ Než to dořekl, autobus zastavil, byly na místě.

Oba vystoupili a než se ohlédly za autobusem, už byl pryč.Naproti jim přišel Brumbál. „ Vítám tě Harry i tebe Dudley,prosím běžte se ubytovat a myslím, že si pan Dursley junior může vzít lůžko pana Longbattona, a pak Harry prosím odveď svého bratrance do jídelny, kde si může dát něco k jídlu.Jakmile to uděláte,čekám tě Harry ve své kanceláři. Heslo je Maxova maxižvýkačka. A baculatá dáma slyší na heslo Leprikon.Teď už jděte.“ Dudley nechápal, ani slovo, kromě jídelna a jídlo.Když šli vstupní síní, uvítala Harryho známá vůně pochodní, brnění a všeho ostatního.Když procházel po schodišti,které se tak rádo měnilo, Dudley nemohl odtrhnout oči od pohybujících se obrazů.To by možná pochopil,ale co mu nešlo na rozum bylo to, že ty obrazy mluvily.Byl jimi fascinován natolik, že si nevšiml toho, když Harry zastavil a tak do něj narazil. Harry zamumlal heslo „Leprikon“ a baculatá dáma srdečně otevřela dveře.Dudleymu neušlo hlasité „Páni“Když se převlíkly a trochu si odpočinuly zavedl Harry Dudleyho do jídelny. „ Dudley,tady si něco dej a počkej prosím než přijdu,jo stačí vyslovit na to co máš chuť“ Pak se vydal do ředitelny,před chrličem pronesl Maxova maxižvýkačka a když zaklepal na ředitelovy dveře,ozval se Snape „Dále, pane Potter“Harry vešel a uviděl starou známou pracovnu se stovkami přístrojů,obrazy bývalých ředitelů a ředitelek Bradavic,za psacím stolem seděl Brumbál.“Posaď se prosím Harry.“ Harry si sedl a zeptal se na první otázku, která ho pálila od chvíle, kdy dostal ten vzkaz.“ Pane řediteli,proč jste pozval i Dudleyho?“ Brumbál se trochu pousmál,zato Snape odhrnul horní ret. „ Na tom teď nezáleží pane potter, jsou důležitější věci,kterými se musíme zaobírat.“ Brumbál se vrátil do své nejoblíbenější role, do role usmiřovatele. „ Harry,jedná se o to, že v zobí ulici nejsi v bezpečí a tady je přece jen šance, že budeš lépe chráněn, před nebezpečím“ Harry měl pocit,že zčervenal vztekem,Brumbál mu nařídil, aby se co nejdříve dostal do školy a teď mu jen prozradí to velkolepé tajemství,že je v nebezpečí,je pravda,že by chtěl slyšel konstatování, kdy byl v bezpečí.Brumbál zřejmě použil nitrobranu a tak pokračovat. „Lord Voldemort získal možnost,aby se dostal do zobí ulice,takže teď,když o tom víme,udělali jsme to, co jsme museli,prostě tady je to nejlepší,to je vše,teď můžeš jít za svým bratrancem a Harry,dvakrát v týdnu můžete spolu do Prasinek,v pondělí od 9 do 15 a v sobotu od 9 do 18.“ Harry věděl,že Brumbál domluvil,rozloučil se a zavřel za sebou dveře.Než stačil udělat jeden krok,slyšel hlas od prof.Snape. „ Mohu vědět, proč jste mu neřekl vše?“ Harry zpozorněl.Brumbál se pravděpodobně postavil, protože Harry uslyšel vrzání křesla.“ To je jednoduché,prostě si nemyslím,že by měl vědět tu hroznou skutečnost,že se bude musel letos na konci školního roku postavit Voldemortovy a sám se stát vrahem.“ „Nebo obětí“ dopověděl Snape.Brumbál dál přemýšlel „ Samozřejmě bude tedy nejlepší, pokud se Harry začne učit o měsíc dříve,aby byl připraven co nejlépe.“ Už chtěl odejít,když zazněl druhý pronikavý hlas.“Pane řediteli,obávám se,že Potter není už dávno dítě a tak si vážně kladu otázku,zda je to….řekněme bezpečné nechat ho v nevědomosti?“ „Já si naopak myslím,že je to velice bezpečné“ Pokud Brumbál vyslovil takovou větu,bylo Harrymu jasné,že víc se nedozví a tak šel zpět do jídelny,kde spatřil bratránka,jak si vesele povídá s tlustým mnichem. „Ano,samozřejmě máte pravdu,bylo by skvělé,pokud by se tyto vztahy nevyostřovali.“ Když to dořekl,tlustý mnich elegantně odplachtil.Teprve teď si všiml Harryho.“Harry,tak co, jak dopadl pohovor?“ „Víš dudley,vlastně jsem se nic nedozvěděl,ale to nevadí,nechceš zajít na prohlídku hradu a učeben?“ Dudley byl zřejmě zaskočen, vypadalo to,že si oba včera uvědomili,že jsou něco, jako rodina. „Jo, to by bylo super“ Tak vyšli z jídelny a Harry bratranci ukazoval učebnu přeměňování,laboratoře,observatoř i sklepení.

Žádné komentáře
 
Je mi absolutně jedno, že v mých prvotinách je všechno špatně. Je to má práce a takový jsem byl já. Víte, přátelé- v pravěku jsme šli po dějové linii a nechtěli jsme své čtenáře nechávat čekat. Pokud budete chtít, poslušte si obsahem dle libosti.